Blog

/Blog

Ivo Barteček – Vizitka kandidáta do voleb do Senátu PČR 2016, Český rozhlas

Vizitka kandidáta do voleb do Senátu PČR 2016, Český rozhlas   Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc. Volební obvod 61 / Olomoucko Nezávislý kandidát s podporou Strany soukromníků České republiky   Vizitka kandidáta do voleb do Senátu PČR 2016, Český rozhlas První odpověď 60 sekund, každá další 30 sekund – viz instrukce Varianta: domácí příprava 23. 8. 2016, natáčení 24. 8. 2016, vysílání 21. 9. 2016     Proč by lidé měli volit právě Vás? Vstupuji do voleb s tím, co umím. Za kandidáty hovoří již odvedená práce - méně sliby, ty jsou nedůvěryhodné. Můj podpis mají na svých diplomech tisíce absolventů olomoucké univerzity. Společně jsme odvedli výbornou práci.  A právě tak můžeme pokračovat v Senátu. V pozici vysokoškolského učitele naslouchám třetí desetiletí názorům studentek a studentů, těm nejmladším i těm nejzkušenějším -  studentkám a studentům univerzit třetího věku. Jsou kritičtí ke stavu společnosti. Pociťují, že jsme omezováni – a to i ve svých právech vyslovit názor. Vytratilo se umění naslouchat. Vytratilo se vážit si poctivé práce.   Má zkušenost je domácí i zahraniční. Dovoluje mi srovnání. Měli jsme a máme kvalitní školství, zdravotnictví. Měli jsme a máme špičkové odborníky, podnikatele, řemeslníky. Jednoznačně jsem pro podporu domácí tradice - české značky. Chci ráno nakupovat v domácí pekárně čerstvé a ne zmražené pečivo. Právě s tímto programem oslovuji voliče. Jaký nový zákon nebo novelu byste navrhoval jako první? Posláním Senátu je vážit zásadní rozhodnutí, a tedy i zákony a jejich dopad na každého občana. Nastal čas klást si otázku, zda všechny ze zákonů skutečně sledují prospěch občana a společnosti. Zákony, které nenaplňují prospěch občana, ba jdou dokonce proti jeho zájmu, je nutno revidovat či rušit. Udělejme každý měsíc něco [...]

Září 22nd, 2016|Categories: Článek|0 Comments

Jak jsem potkal knihu – 25 let Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci

Jak jsem potkal knihu - 25 let Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci Rukopisy, knihtisk, knihy, knihovny nabízejí nekonečná dobrodružství. Záznam symbolem, obrazem, písmem nabyl podoby zhmotnění ducha. V rodící novověké Evropě knihtisk a zhmotnění slova otevřely stavidla renesanci i reformaci. Tištěné výnosy monarchů či zákoníky řídily budoucí kroky našich osvícených předků. Knihy současně zažívaly osudy Johanky z Arku, když byly po všechna staletí a i ve dvacátém století páleny, ničeny, vyřazovány. Tato knižní autodafé neskončila. Konkurence elektronických nosičů, která má rozhojňovat možnosti příklonu k literatuře – krásné i odborné – má své sekundární dopady. Ze své praxe vysokoškolského učitele humanitních oborů znám příklady, kdy si studenti a dnes absolventi nekoupili či nevlastnili ani jedinou knihu. Dle jejich slov – knihu v podobě kodexu, a to nehovořím o ušlechtilé podobě knižní bibliofilie - nepotřebovali (a nepotřebují), rozumí se vlastnit ji, těšit se s ní a z ní. Má slova nemají být povzdechem, ale konstatováním v té optimistické poloze - kolik že budoucích možností se otevírá pro vydavatelské domy, které vytrvají. Pomohu si příkladem (československého) českého leteckého průmyslu. Ti, kteří vytrvali, patří ve světě stále k nejlepším. K tomu nejlepšímu po dvacáté stolí náležela česká kniha, česká typografie, česká knižní obálka – a česká literární scéna. Ještě druhé (a stačí) srovnání. Česká výtvarná moderna byla a je žádaným zbožím – především v posledních desetiletích. Byla stejně tak dobrá až výborná i v čase svého vzniku, jen obecné společenské docenění přišlo později. Jinými slovy česká výtvarná moderna není stále lepší a lepší, stále dražší a draží, ale jen dohání a srovnává evropské a světové ceny. A bude ještě cennější. Předcházející slova a naše kniha? Dar shůry – knihtisk vedl k počátkům veřejných knihoven, k šíření vzdělanosti a k důvěře v rozum. Čtyři sta padesát let jedné z raně novověkých knihoven, univerzitní knihovny v Olomouci (1566), dnes Vědecké knihovny v Olomouci, si připomínám v letošním roce. A dvacet [...]

Září 8th, 2016|Categories: Aktualita|0 Comments

Vidím sebe ve tvých očích – Zahájení výstavy

Vidím sebe ve tvých očích - Zahájení výstavy Každý máme svou slabost a lépe je ji přiznat než skrývat. Mou slabostí je i výtvarné dění a výtvarný svět, kam se utíkám do svého nitra. Proč nepřiznat slabost třeba pro černobílou fotografii. Ta je obsahem výstavy v Caffé Trieste (Dolní náměstí 18, Olomouc) od 29. srpna do 7. září 2016. Výstava byla otevřena dne 6. září v 18 hodin setkáním přátel fotografického obrazu Ženy Milan Borovičky (1925 – 2011). Sešli se příznivci Borovičkovy tvorby, která byla uzavřena jeho odchodem před pěti lety. Zasvěcení věděli, kolik Milanových dávných modelek bylo přítomno. Přišli ti, kteří byli vábeni slovem Petry Volty nebo minimalistickým bílým pastelem jednoho z organizátorů. Úvodem zněl soprán Venduly Kávové, která volila k oslovení hostů skladby finské zpěvačky Tarji Turunen. Nevím, zda se přítomná společnost předem dohodla, ale zvolila k černobílým fotografiím, černobílým textům a bíločerným pastelům až jednoznačně černobílé oblečení. Povedené setkání. Milan Borovička by byl potěšen. Text IBS / Foto Jaroslav Kolář  

Září 6th, 2016|Categories: Aktualita|0 Comments

Prezentace Strana soukromníků České republiky v Šumperku

Prezentace Strana soukromníků České republiky v Šumperku Šumperk, Malá Vídeň a Mexiko Snad ještě nebylo zapomenuto, že se Šumperku na počátku dvacátého století dostalo pojmenování Malá Vídeň jak dynamikou rozvoje, tak ojedinělým architektonickým a kulturním kvasem. Náleželo k dobrému společenskému tónu navštívit Šumperk a podpořit Šumperské. Strana soukromníků České republiky ve spolupráci se Svobodnými vsadila na dobré jméno a prezentaci svých zájmů v Šumperku v sobotu 3. září 2026. Jistěže to nebylo snadné. V témže čase se odehrával nad šumperským nebem letecký den a v nedalekých Hanušovicích teklo pivo. Mělo tomu tak být a vše se vydařilo. Zeptejte se Šumperských - těch pěti set přítomných během slunného odpoledne. Pokud někdo očekával politické klání, byl zklamán. Společnost se radovala za slováckého cimbálu Standy Gabriela, Milan Drobný či Felix Slováček nezklamali. Pro autora těchto řádků je příjemným konstatováním, že se vše odehrávalo na pomyslné „mexické hranici“, v Mexické restauraci a jejím zázemí. Protože jsem na svých cestách Latinskou Amerikou vícekrát na obdobných místech pobýval, jen konstatuji – velmi povedené. Text IBS / Foto Veronika Hyláková a kol.  

Září 3rd, 2016|Categories: Aktualita|0 Comments

Nově otevřena Restaurace Vila Primavesi – Zahájení Ivo Barteček

Nově otevřena Restaurace Vila Primavesi - Zahájení Ivo Barteček Ve čtvrtek 1. září 2016 začal nový školní rok. Ve čtvrtek 1. září byla nově otevřena Restaurace Vila Primavesi (Univerzitní 7) v Olomouci. Na tradici italského a rakousko-uherského bankovního rodu a domu teď se starostlivostí o kulinářskou spokojenost naváže restaurace vedená panem Jiřím a jeho nejbližšími. Pár slov, o něž jsem byl na úvod a k zahájení provozu požádán, mělo doložit, že v Olomouci není v průběhu tisíciletí – s výjimkou přemyslovského hradu – lepší adresy. Akropole nad meandry řeky Moravy vábila k usazení a svou strategickou polohu si uchovala do dvacátého století. Rodina Primavesi jen dotvořila další z dominant na ověřeném místě. Jména jako Klimt či Hoffmann pak souzněla s kvasem evropského uměleckého dění, které vstupovalo i do Olomouce. Nač je pyšná Vídeň, má i Olomouc. Přítomná společnost mající na srdci blaho Olomouce se bavila dobře. Doložila, že Vila Primavesi láká i dnes. Text IBS / Foto Janka Řehulková  

Září 1st, 2016|Categories: Aktualita|0 Comments

Představení monografie autorské dvojice Alena Kavčáková a Ivo Barteček

Představení monografie autorské dvojice Alena Kavčáková a Ivo Barteček Palác knih Luxor Praha a Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci pozvaly ve čtvrtek 25. srpna 2016 své čtenáře k představení monografie autorské dvojice Alena Kavčáková a Ivo Barteček - „Kniha výtvarných autogramů evropské moderny / The Book of Artistic Autographs of European Modernists“ (Olomouc 2015). V Luxoru byla tímto vstupem zahájena podzimní sezóny po prázdninové přestávce. Vydavatelský dům olomoucké univerzity zastupovala ředitelka Vydavatelství UP paní Hana Dziková, za autory hovořil Ivo Barteček. Monografie vyšla v ediční řadě MEMORIA ARTIS, která dlouhodobě poutá pozornost nadnárodní kunsthistorické veřejnosti. Memoria artis představila H. Dziková, vlastní monografii I. Barteček. Těžištěm knihy je zpřístupnění dvaceti šesti „obrazů“ ze života evropské malířské moderny (od Renoira, de Toulouse-Lautreca či Degase až po Picassa, Matisse nebo Miróa), tak jak se uchovaly v památníku soukromé povahy. Autorkou dvaceti šesti kapitol a analytických pojednání o zastoupených autorech a jejich drobných dílech je Alena Kavčáková z Katedry dějin umění FF UP, autorem kapitol pojednávajících o osudech památníku je Ivo Barteček z Katedry historie FF UP. Recenzního řízení se ujal mimo jiné pražský umělecký historik, znalec románského umění  a evropské moderny Pavel Štěpánek. Kniha výtvarných autogramů, jejíž text byl připraven v česko-anglické verzi, je jedinečnou kronikou evropského a světového moderního malířství – svědectvím pro tři století. Odpoledního setkání přátel i zájemců se za uvedení Petra Šaška z Luxoru zúčastnili minulí i současní přátelé Univerzity Palackého, kolegové z České republiky, Evropy i Ameriky. Bylo potěšením setkat se s paní Sylvou Fischerovou, dcerou J. L. Fischera, prvého rektora obnoveného univerzitního učení v Olomouci. Text IBS / Foto Petr Brodecký  

Srpen 25th, 2016|Categories: Aktualita|0 Comments

Ivo Barteček – Parlamentní listy / rozhovor 3

Parlamentní listy / rozhovor 3 Ptá se Barbora Richterová   Ivo Barteček (1953) V současnosti profesorem na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Do roku 1991 vědeckým pracovníkem Československé akademie věd. V letech 2003 až 2010 děkanem FF UP. Autor monografií, popularizátor vědy, organizátor výstav, komentátor společenského dění. Odborně se věnuje českým a světovým dějinám novověku. Jako člen správního výboru Československého ústavu zahraničního se angažuje ve prospěch Čechů v cizině. Je nezávislým kandidátem s podporou Strany soukromníků ČR ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky 2016. (Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc.) Letos v říjnu kandidujete v senátních volbách za Stranu soukromníků v Olomouci. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat a proč právě za Stranu soukromníků ČR? Dne 17. listopadu 1989 jsem byl na Albertově, pamatuji tehdejší očekávání. Uběhla desetiletí a společnost je rozpolcena. Vytrácí se paměť. Ba co víc, vytrácí se „selský rozum“. Stále méně je respektován názor občana. Slovo občan zdůrazňuji, neboť pociťuji odklon od modelu občanské společnosti k autoritativnímu řízení státu. Na modelu středostavovské společnosti byl vystavěn úspěch meziválečného Československa. Střední stav nyní reprezentuje šest set tisíc deklarovaných soukromníků České republiky. Zvažoval jsem, zda přijmout oslovení ze Strany soukromníků ČR. Konečnou odpověď mi dali jak mi mladší kolegové – studenti, tak má osobní zkušenost. Ti mladší mě povzbudili slovy: „Nerozděluješ, umíš propojovat!“ Osobně pak odmítám v České republice prosazující se společenský model „rozděl a panuj!“ A ona osobní zkušenost? Ve své praxi se po desetiletí pohybuji mezi Čechy v cizině, od Vídně po Los Angeles nebo Buenos Aires, od Švédska po Izrael. Jen ve druhé polovině 20. století odešlo do ciziny více než dvě stě tisíc Čechů. A ve většině [...]

Srpen 16th, 2016|Categories: Článek|0 Comments

Ivo Barteček – Parlamentní listy / rozhovor 2

Parlamentní listy / rozhovor 2 Ptá se Josef Petrů   V Bruselu vládne zděšení. Britové opustili ve všelidovém hlasování EU. Čtete tento fakt jako budoucí dominový efekt i na evropské pevnině? Nutně musím odpovídat s širším historickým záběrem než zvykem u politologie. Ostatně jsem profesí historik. Dějinné změny, zvláště ty zásadní, velké, přicházely předem neohlášeny – a společnost se s nimi musela vyrovnat. Platí pro středověk, novověk i dobou současnou. Pokud „vládne zděšení“ u předem ohlašované varianty možného „odchodu“ Velké Británie (jedna ze dvou variant!, ano nebo ne), pak je chyba asi na druhé straně. Navíc bylo o „vystoupení“ rozhodnuto demokratickou cestou. Takže zděšení z demokracie? Je skutečností, že model autoritativního rozhodování via Brusel – Praha se stal „oblíbeným“ a dokládá prohlubující se příklon politické reprezentace k limitované, oktrojované demokracii. Pak rozumím pojmu „zděšení“ - z lidového hlasování. Vraťme se ke druhé půli otázky – dominovému efektu. Ani v tomto případě nebude přání strůjcem reality. Evropa snad projeví pud sebezáchovy, a pokud bude hledat nedostatky, chyby, pak ať je hledá – jak praví přísloví – nejdříve u sama sebe, doma, třeba v Bruselu a u všech domácích dveří zainteresovaných evropských států. Ty rovněž dostatečně a vícekrát projevily svou individuální sobeckost. Závěr: sklízíme plody a s dějinnými zvraty se musíme vyrovnat oboustranně, nejlépe co nejdřív s respektem k mínění druhého. Bude to méně bolet. Může britské rozhodnutí oslabit vliv USA v Evropě? Z dějin dvacátého století i současnosti víme, že Británie byla vždy převodovou pákou Američanů. Rozhodnutí Velké Británie předně oslabuje postavení a sílu Evropy. Koncept EU byl a je zamýšlen jako mocenskopolitické (a samozřejmě ekonomické) vyvážení vlivu USA či Ruska v tradičním euroamerickém křesťanském prostoru, jakož i posílení [...]

Srpen 15th, 2016|Categories: Článek|0 Comments

Ivo Barteček – Setkání s osobností /příloha Moravskoslezského Deníku, Ostrava, 18. 5. 2016/

Setkání s osobností /příloha Moravskoslezského Deníku, Ostrava, 18. 5. 2016/ Prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc., narozen 1953 ve Starém Bohumíně, historik, iberoamerikanista, cestovatel, popularizátor Latinské Ameriky, editor, sběratel výtvarného umění. Absolvent Gymnázia v Novém Bohumíně. Vysokoškolská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Po univerzitních studiích, která ukončil v roce 1998 v oborech historie – německá filologie, se specializoval na dějiny Latinské Ameriky. V letech 1978 až 1990 působil v oddělení Latinské Ameriky Orientálního ústavu ČSAV v Praze, následně pak na Ostravské univerzitě v Ostravě (1991-1995) a od roku 1995 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na Filozofické fakultě UP v Olomouci vykonával funkci děkana, a to ve dvou volebních obdobích 2003 až 2010. Ve funkci děkana se rovněž angažoval na Fakultě logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (2012-2014). V současnosti profesorem na Katedře historie FF UP v Olomouci. Člen redakčních a vědeckých rad, spolupracovník Střediska ibero-amerických studií FF Univerzity Karlovy v Praze. Autor, spoluautor a editor několika desítek knižních titulů. Autor a kurátor výstav s výtvarnou tematikou. Vícekrát a dlouhodobě procestoval všechny země Jižní Ameriky s výjimkou „historických“ Guayan. Odborné aktivity jej zavedly od Spojených států amerických až po Japonsko, od Finska až po Izrael. Po celou svou kariéru věnuje pozornost minulosti a současnosti Čechů ve světě. Člen správní rady Československého ústavu zahraničního Praha. Osobní zálibou jsou dějiny moderního umění a starožitnosti. Člen presidia Starožitníků České republiky. Výtvarně činný pod pseudonymem. Čím jste chtěl být v patnácti letech? Nebudu přehánět. Jasno jsem měl již ve školce a v první třídě na Základní škole v Rychvaldě – Václav (1959/1960). Uhranula mě archeologie a kniha Zlatý faraon nutně náležela k mé prvé [...]

Květen 18th, 2016|Categories: Článek|0 Comments

Pokračováním používání těchto internetových stránek, souhlasíte s použitím HTTP cookie. více informací...

Nastavení HTTP cookie na této webové stránce jsou nastaveny na "povolit HTTP cookie", pro nejlepší zobrazení stránek. Používate-li nadále tuto webovou stránku bez změny nastavení souborů HTTP cookie nebo klepnutí na tlačítko "Akceptovat" níže, dáváte automaticky souhlas s použitím HTTP cookie.

Zavřít